PARTNERSTVÍ A INOVACE STIMULUJÍ RŮST V ROCE 1994
V devadesátých letech se konkurence mezi autopůjčovnami přiostřila. Během pouhých dvou let se počet soutěžících firem na německém trhu snížil z 1400 na 1100. Aby společnost Sixt AG nabrala sílu, začala vyhledávat nové obchodní partnery v oblasti cestovního ruchu. V roce 1994 uzavřela společnost dohodu s předním německým leteckým přepravcem Deutsche Lufthansa a stala se partnerem v rámci jejího programu Miles & More (Míle a více). Účastníci programu, kteří si u Sixtovy firmy pronajali auto, získali bonusové míle, přičemž zákazníci Lufthansy si mohli půjčit auto při odbavení u přepážky letecké společnosti. CEO společnosti Lufthansa se stal předsedou představenstva Sixtovy společnosti. Ke konci roku 1994 se společnost Sixt AG stala v Německu jedničkou mezi autopůjčovnami z hlediska obratu; společnost vděčí za značnou část svého úspěchu spojenectví s Lufthansou. Sixtovi se rovněž podařilo oslovit zákazníky dojíždějící do zaměstnání, kteří společnosti přinesli 60 procent celkových tržeb ve srovnání s průměrem 35 procent v tomto segmentu. Po otevření několika poboček v blízkosti vysokorychlostních železničních stanic ICE začala Sixtova firma spolupracovat s německou železniční společností Deutsche Bahn AG.
Další dohoda o spolupráci byla podepsána v roce 1997 s předním německým automobilovým klubem ADAC. Tento klub, který nabízel různé silniční služby pro motoristy, vstoupil na trh půjčování automobilů se svou dceřinou společností ADAC Autovermietung München GmbH v roce 1991 a začal spolupracovat se společností Europcar, Sixtovým konkurentem. Členové ADAC si mohli rezervovat pronájem auta prostřednictvím ADAC telefonního čísla, avšak automobil si museli pronajmout v jedné ze 450 půjčoven společnosti Europcar. Aby rozšířila svoji síť, uzavřela společnost ADAC druhou smlouvu se Sixtem a získala tak ve své době přístup k dalším 326 autopůjčovnám. Soukromí cestující, kteří nebyli jinak zavázáni, se tedy tímto způsobem mohli obracet i na Sixtovy autopůjčovny. Společnost Sixt AG, stejně jako Europcar, však musela nabízet své služby za pevné ceny. Další oblastí spolupráce s ADAC bylo poskytování náhradních vozidel po nehodě členům ADAC, přičemž tyto náhradní vozy bylo možno objednat prostřednictvím tísňové linky provozované 24 hodin denně.
Kromě strategických partnerství se Sixtova firma zaměřovala i na vlastní inovace. V roce 1996 společnost představila své Sixt SelfService Centers (samoobslužná centra) na velkých městských letištích, kde si zákazníci mohli půjčit automobil, aniž by přitom museli jednat s úředníkem za přepážkou. V Sixtově automatu („Car-Express-Automat“) si mohl zákazník pronajmout auto před odletem pomocí kreditní karty nebo Sixtovy členské karty a po příletu vyzvednout klíče ke svému pronajatému vozu v Sixtově bezpečnostní schránce. Společnost tak zrušila čekání ve frontě jako zastaralé a současně ušetřila na personálu. Jiný experiment byl zahájen v témže roce společně s Deutsche Bahn. Jednotliví cestující ohleduplní k životnímu prostředí si mohli ve vlakových stanicích ICE v Mnichově a ve Frankfurtu nad Mohanem pronajmout InnerCity E-Mobil, tj. vozidlo Renault Clio vybavené elektromotorem. Auto na elektrický pohon si zákazníci mohli rezervovat při zakoupení ICE jízdenky ve vlakové stanici a vyzvednout v půjčovně firmy Sixt po příjezdu do Mnichova nebo Frankfurtu. Tyto elektrické vozy s maximální rychlostí 95 kilometrů za hodinu ujely s plně nabitou baterií asi 90 kilometrů, přičemž baterii bylo možno dobíjet z jakékoliv elektrické zásuvky. V rámci další pobídky mohly elektrické vozy zdarma parkovat v několika parkovacích domech ve vnitřním Mnichově.
V neposlední řadě pokračovala firma Sixt nadále ve svých oceňovaných reklamních kampaních vedených agenturou Jung von Matt se sídlem v Hamburgu. Charakteristické a poutavé reklamy byly umísťovány v renomovaném německém týdeníku Der Spiegel. Jedna populární reklama představovala sociálně-demokratického kandidáta na kancléře, Gerharda Schrödera, s doprovodným titulkem: „Sixt má auta pro lidi, kteří ještě nevědí, kam chtějí jet“. Kromě jiných cen získala reklamní kampaň společnosti Sixt ocenění od Art Directors Club of Europe (Klub evropských uměleckých ředitelů).
Ve druhé polovině devadesátých let zahájila společnost Sixt AG agresivní expanzi do dalších zemí po celém světě. V roce 1996 byla otevřena první autopůjčovna Sixt na vídeňském letišti. V následujícím roce společnost pronikla do Francie a Velké Británie. Ve Francii Sixt založil společný podnik s firmou Eurorent S.A. se sídlem v Paříži s více než 100 autopůjčovnami. Ve Velké Británii Sixt koupil společnost European Car Rental, malého hráče na britském trhu s osmi půjčovnami a vozovým parkem čítajícím 1000 automobilů. V roce 1998 byly otevřeny autopůjčovny Sixt na hlavních letištích v Irsku a Itálii, Španělsku a Portugalsku, na Maltě a v Nizozemsku, České republice a Maďarsku, v Maroku a na Novém Zélandu. Česká republika byla ostatně první franšízovou zemí Sixtu. Ústřední rezervační kanceláře byly rovněž zřízeny ve Spojených státech, Kanadě a Austrálii.
Sixt současně založil nová partnerství s leteckými společnostmi v rámci jejich programů, např. s British Airways (program „Executive Club“), United Airlines (program „Mileage Plus“), Air France (program „Frequence Plus“) nebo KLM (program „Flying Dutchman“). Významným partnerem podnikajícím v hotelovém průmyslu se nakonec stala americká skupina Hilton.
Nejméně jednu stranu však masivní mezinárodní expanze společnosti Sixt nijak zvláště netěšila; touto stranou byl licenční partner, společnost Budget Rent A Car. Na jaře 1997 byla zrušena licenční smlouvu mezi Sixt AG a společností Budget. Základním faktorem konce spolupráce však na pozadí byl reálný rozdíl kvality služeb, kdy Sixt preferoval kvalitu a nikoliv cenu. Mezitím, v roce 1999, Sixt podepsal smlouvu o spolupráci s jinou významnou americkou společností, Dollar Rent a Car; tato smlouva vstoupila v platnost v březnu 2000. V téže době Sixtova firma rovněž koupila britskou společnost United Kenning Rental Group podnikající v oblasti pronájmu automobilů.
Posledním podnikem Ericha Sixta byla virtuální německá autoprodejna založená na elektronické platformě e-Sixt. Zhruba deset procent všech tržeb z pronájmu automobilů plynulo přes internet; společnost očekávala, že do roku 2003 prodá přes internet automobily, náhradní díly, letenky a pojistné smlouvy za 300 milionů DM. Sixt plánoval, že svou databázi čtyř milionů zákazníků využije k zavedení této nové služby. Na jaře roku 2000 se Erich Sixt svěřil dopisovateli Süddeutsche Zeitung, Karlu-Heinzi Büschmannovi, že informační technologie jsou jednou z jeho odpovědností, a že na internetu tráví denně mnoho hodin. Ve věku 55 let stále neplánoval odchod do ústraní. Řekl: „Svůj byznys neprodám, je to můj život a koníček. Nevěděl bych, co jiného dělat.“
Dnes, v 67 letech společně se svými syny Alexandrem a Konstantinem otevřeli nový směr podnikání, car sharing. Tato služba doplňuje hlavní portfolio služeb autopůjčovny a stále se rozvíjejícího leasingu s cílem zajistit komplexní mobilitu všem zákazníkům pro různé příležitost. RENT-SHARE-DRIVE zahrnuje dnešní SIXT APP. V této appce pro mobilní telefony je zahrnuta nově i služba pronájmu koloběžek po městě. V následujících letech by měly být spuštěny SIXT autonomní taxi, jejichž testování v živém provozu již probíhá v bavorském Mnichově.
.jpg)
